Superhrubou mzdu zrušit nejde

Ve snaze zabránit klesající popularitě, přichází vláda s kosmetickými návrhy na zakrytí nehezké reality plíživého zvyšování daní a nárůstu administrativní zátěže. Poslední z řady PR návrhů byl v médiích prezentován jako snaha „zrušit superhrubou mzdu„.

Pojem superhrubá mzda byl zaveden v rámci reformy veřejných financí, kterou v roce 2007 navrhla a prosadila vláda Mirka Topolánka a jedná se pouze o jiný název základu pro výpočet daně z příjmu u zaměstnanců. Zajímavé však je, že první s návrhem „zrušení superhrubé mzdy“ přišla samotná ODS.

Superhrubá mzda je vlastně hrubá mzda

Superhrubá mzda je tvořena součtem zdravotního a sociálního pojištění, které odvádí za zaměstnance jeho zaměstnavatel a základu pro výpočet DPFO a dalších srážek. Pro tento základ se vžil nepřesný pojem hrubá mzda. Nepřesný je proto, že by měl znamenat „peněžní odměnu za práci před zdaněním a jinými odpočty“. Avšak sociální a zdravotní pojistné odváděné zaměstnavatelem za zaměstnance se mezi tyto odpočty nezapočítává. Správně by tedy hrubá mzda měla být stejná jako superhrubá a tedy ji ve skutečnosti zrušit nelze. Zaměstnavatelé i nadále budou platit stejnou superhrubou mzdu na zaměstnance.

Názorně je to vidět v následující tabulce, která srovnává současnou metodu výpočtu čisté mzdy s návrhem vlády. Použili jsme mediánovou hrubou mzdu (přesně polovina zaměstnanců má mzdu nižší než medián a druhá polovina vyšší). Jak je vidět se superhrubou mzdou návrh ani nehne. Z tabulky je také patrné, že skutečná výše odvodů z odměny za práci je pouze komplikovaně zahalována rozdělením na část, kterou zaměstnavatel strhává zaměstnanci a kterou za něj odvádí. Pokusme se celý výpočet zjednodušit. Dostaneme tak pouze tři základní druhy daní a odvodů, které z celkové sumy, kterou zaplatí zaměstnavatel za zaměstnance (superhrubá mzda):

  • Sociální pojistné ve výši 23,51 % superhrubé mzdy – stejně jako dnes je povinností zaměstnavatele odvádět tento odvod
  • Zdravotní pojistné ve výši 10,07 % – beze změn v dosavadní praxi
  • Záloha na daň z příjmu fyzických osob – dnes 15 % a pokud by prošel návrh vlády tak by klesla na 14,18 %. Návrh ODS by ji snížil na 11,19 %.
Srovnání způsobu výpočtu čisté mzdy.
Srovnání způsobu výpočtu čisté mzdy

Nejedná se tedy o žádný podstatný návrh, který by ulevil zaměstnancům ani zaměstnavatelům. Realitou zůstává, že zaměstnanec odevzdá státu ze své odměny za práci téměř polovinu – 48,58 %.

Lepší daň je skutečnou reformou

A co by znamenalo zavedení Lepší daně? Podívejme na srovnání založeném na předchozí tabulce, které nepředpokládá změny ve výši sráženého sociálního a zdravotního pojistného:

Zavedení Lepší daně by snížilo celkové daňové zatížení zaměstnanců ze současných 48,58% na 33,75%.
Efekt zavedení Lepší daně na čistou mzdu

Vyčíslení Lepší daně je založeno na předpokladu, že zaměstnanec přijme pouze čistou mzdu (superhrubou mínus pojistné) a celou superhrubou vydá (z odvodů na pojistné by se Lepší daň strhávala také). Celková sazba Lepší daně pro zaměstnance by tak činila 1,7 promile jejich superhrubé/hrubé mzdy. Navíc by se radikálně snížila administrativní zátěž, protože by zmizelo daňové prohlášení a s ním spojená byrokracie. Lepší daň je zkrátka lepší!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *