Proč je digitální daň špatná?

Sociální sítě na iPhone

V pondělí 18.11. vláda oznámila své rozhodnutí zdanit zahraniční internetové giganty tzv. digitální daní a očekává z této daně roční výběr zhruba 5 mld. Kč. My jsme již před touto daní varovali, když se v Evropě začaly objevovat první nápady lepit deficitní rozpočty tímto nesystémovým opatřením.

V prvé řadě je nutné konstatovat, že velké nadnárodní firmy a tedy i ty internetové zcela legálně využívají nedostatků daňové legislativy. Není to tedy jejich problém, ale spíše ukázka toho jak zastaralý a děravý je systém založený na dani z příjmu – systém z minulého století, který nikdy nebude stačit změnám a potřebám digitální ekonomiky.

Digitální daň není digitální

Návrh je již vypracován a ještě musí projít parlamentem, ale již teď je jasné, že by se mělo jednat o procentní sazbu z prodejů některých digitálních služeb realizovaných na našem území. Do naší daňové legislativy tedy zavádí zcela novou daň – sales tax (nejedná se daň z obratu, která se za bolševika vybírala u maloobchodního prodeje) a ještě více celý systém zkomplikuje. Kde jsou sliby vlády o zjednodušování daní?

Tato daň se nebude elektronicky vybírat a deklarace objemu prodejů pro určení daňového základu bude nekontrolovatelná. Byrokracie spojená s touto daní bude náročná jak pro poplatíka tak i pro stát. V praxi se bude muset GFŘ smířit s almužnou, kterou ji zašle příslušná firma. Jediným kdo se bude smát budou velké auditorské firmy, které si bude najímat za vysoké sazby stát i dotčené firmy – ty budou mít svůj díl byznysu jistý. Jako u každé podobně komplikované daně pak náklady na její výběr výrazně sníží skutečný příjem rozpočtu.

Digitální daň je diskriminační a korupční

Velmi zajímavou otázkou bude, kdo dá dohromady seznam „internetových gigantů“. Návrh sice předpokládá jistá „tvrdá“ kritéria (750M € globální obrat, 100M Kč lokální tržby), ale zařazení Apple nebo Amazonu mezi internetové giganty otevírá dveře pro další a další firmy. Proč v seznamu nejsou firmy jako Microsoft, Oracle nebo HP a HPE? A co Revolut nebo Netflix? Pro žádnou pořádnou firmu totiž dnes nejsou digitální služby okrajové, ale vykázat podíl digitálních služeb pod požadovaných 10 % bude úkol pro účetní a daňaře. Opět tedy jako u každé špatné daně bude existovat pobídka k podvádění.

Seznam dotčených firem čítá údajně 15 firem, „svůj seznam firem však ministerstvo zveřejnit nechce“ a otevírá tak široce dveře spekulacím a dohadům koho se zákon týkat bude. Vyjasnění nepřinese ujištění, že e-shopů se digitální daň týkat nebude, protože největší e-shop na světě – Amazon – na seznamu je. Spolu s nejasnostmi o seznamu firem, kterých se tato nová povinnost bude týkat, půjde ruku v ruce pochybnost na koho tedy úředníci „zakleknou“.

Samostatnou kapitolou pak bude tvořit současný výkvět českého byznysu – ti, kteří nemontují anebo neplundrují přírodní bohatství a realizují skutečně přidanou hodnotu založenou na intelektuálním vlastnictví – firmy jako kiwi.com (platforma obdobná Airbnb) nebo Avast (obdoba Amazonu). Ale do seznamu se mohou dostat firmy i jako je např. alza.cz. Ta loni vykázala obrat 21 mld. Kč a zisk se odhadoval na 800 mil. Alza.cz by tak musela odvést digitální daň zhruba 1,4 mld Kč a rázem bude ve ztrátě řádově půl miliardy. Pikantní bude až hranici pro zařazení do digitální daně překročí Mall Group, která je nyní ve ztrátě, ale digitální daň bude muset stejně odvést.

Kdo si myslí, že by na seznamu neměla chybět ani „jediná globální fintech firma, která pomáhá chytrým lidem okamžitě dosáhnout na věci (, které si přejí)“? Nebo banky, které dnes většinu svých operací provádějí v digitálních službách? Je nad slunce jasnější, že lobisté se budou muset otáčet a ti, kteří si doposud mysleli, že se bez nich obejdou, protože měli rozumný byznys nezávislý na státní sféře, spláčou nad výdělkem.

Právní rámec digitální daně je nejasný

Jak uvádí Komora daňových poradců ve svých připomínkách k této dani je návrh svým charakterem daní z příjmu (bez uplatnění nákladů) a jako takový musí podléhat dohodám o dvojím zdanění a ty zase znemožní její výběr. A tak je jasné, že další skupinou, která se na zavedení daně těší, budou právníci. Právní bitva bude dlouhá a nákladná. O právní kvalitě zpracování návrhu, také svědčí to, že KDP ve svém připomínkovém dokumentu uvádí k návrhu 23 zásadních připomínek. Takto koncipovaný zákon by byl pro právní zástupce dotčených firem pravým požehnáním.

Diskriminační charakter digitální daně a tlak na její jednostranné zavedení bez koordinace s ostatními členskými státy EU, tak hrozí vyvolat nákladné právní spory na mezistátní úrovni a může vést dokonce k rozpoutání obchodní války s USA, kterou nemáme šanci ustát.

Příjem z digitální daně je chiméra

Rizika a náklady spojené se zavedením digitální daně rozebírá, také Lukáš Kovanda na serveru kurzy.cz a dochází k závěru, že „inkaso české digitální daně, odhadované na pět miliard korun ročně, by … bylo jen slabou a nedostatečnou kompenzací za výrazné ponížení daňového inkasa způsobené ochromením českého zahraničního obchodu“.

Navíc je z návrhu zřejmé, že GFŘ bude muset spoléhat na dobrovolnou registraci k této dani, že nebude mít přístup k účetnictví dané firmy a tedy ani jak zkontrolovat základ pro výpočet daně. Vrcholem všeho je pak fakt, že „Ministerstvo v návrhu nepočítá s tím, že by za neplacení daně ukládalo klasické pokuty. Důvod je prostý, z povinné firmy by ji těžko dostávalo.“

Když pak přičteme náklady na možné právní spory, musíme se ptát: Odkud se bere přesvědčení, že výnos digitální daně bude 5,5 mld. Kč?

Sazba 7 % je „rdousící“

Není také jasné proč se vláda rozhodla pro sazbu, která je více než dvakrát vyšší než návrh Digital Services Plan z Evropské komise (3 %). Tohoto návrhu se držely mnohem silnější země jako je Francie, Španělsko nebo Itálie. Rakousko se rozhodlo pro sazbu 5 %, ale Velká Británie „pouze“ pro 2 %. Je zřejmé, že vláda ve svém návrhu vytvořila další pobídku k obcházení DST, tentokrát pomocí registrace v zemi s nižší sazbou této zoufalé daně nebo přesunem vykazovaných prodejů do země bez DST a že jich v sousedství máme!

Jedině Lepší daň je skutečně digitální

Výběr Lepší daně je plně automatický a nevyžaduje žádnou deklaraci daňovým poplatníkem. Jejím základem jsou bezhotovostní – tedy digitální – platby a zdanila by tedy i všechny transakce na našem území za digitální služby, přestože by daná internetová firma nebyla zaregistrovaná v ČR. Její obcházení je téměř nemožné a potenciál objemu inkasa Lepší daně je tak velký, že by nahradil celý objem inkasa daní z příjmu a odstranila by tak příčinu nespravedlivého dělení na chudáky, kteří nesou velkou většinu daňového zatížení, a chytráky, kteří si pomocí armády poradců, právníků a lobistů vymohou výjimky snižující skutečnou míru jejich daňového zatížení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *