Jak vysoká bude Lepší daň?

Lepší daň umožňuje zrušit daně z příjmu

Podle předběžných odhadů jedno promile z hodnoty bankovních transakcí vybraného bankou od každé strany transakce vygenerovalo stejný daňový příjem státu jako všechny formy daně z příjmu a umožnilo by tak jejich zrušení.

Aktuální výše procentní sazby Lepší daně by byla stanovena na základě detailního výzkumu a simulací před vytvořením návrhu příslušného zákona a musela by být schválena zákonodárným sborem. Nicméně již teď je možné odhadnout její výši, protože klíčová fakta jsou k dispozici.

Kolik stát vybere na dani z příjmu?

Aby byla Lepší daň fiskálně neutrální musí být její objem v takové výši, aby nahradil výběr daní, které nahradí. Za posledních pět let se inkaso z uvedených daní vyvíjelo následovně (v mil. Kč):

Daň20142015201620172018
Daň z příjmů
právnických osob
123 179138 140156 401161 803174 008
Daň z příjmů
vyb. srážkou
24 02925 09924 46224 81418 378
Daň dědická59311050
Daň darovací74-4 434-351-230
Daň z převodu
nemovitostí
3 686210176120120
Daň z
nemovitých věcí
5 60010 98212 69712 47810 829
DPFO – podnikatelů1 1282 4986 8497 6177 841
DPFO ze záv. činnosti130 867136 125149 392169 241193 676
C E L K E M 288 622308 652349 636376 055407 653

Zdroj: Tisková zpráva Ministerstva Financí 3. 1. 2019, Stát v roce 2018 hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun

Jaký je objem bankovních transakcí?

Česká národní banka, provozuje systém mezibankovního styku CERTIS, který eviduje všechny transakce, na které by se Lepší daň vztahovala. ČNB také zveřejňuje základní statistiky, které obsahují i celkový objem mezibankovních transakcí (níže uveden v mld. Kč) a ten je možné použít pro odhad sazby Lepší daně tak, aby vygenerovala roční inkaso ve výše uvedeném objemu (v mld. Kč):


20142015201620172018
Objem mezibank.
transakcí
222 530342 705470 195605 457319 028
Lepší daň0,065%0,045%0,037%0,031%0,064%

Objem mezibankovních transakcí dramaticky poklesl v roce 2017 pravděpodobně v souvislosti s ukončením intervencí ČNB a v roce 2018 se ustálil avšak ani tak nikdy sazba Lepší daně nepřesáhla 1‰. Objem transakcí, ze kterých Lepší daň odváděna, se bude lišit od objemu mezibankovních transakcí. Bude vyšší o transakce mezi různými účty u jedné banky a nižší o transakce s účty u ČNB, která by byly od Lepší daně osvobozeny. Další výzkum bude nezbytný pro přesnější stanovení objemu zatíženého Lepší daní.

Jedna tisícina stačí!

Nicméně je zřejmé, že malé jednotky promile každé transakce by umožnilo zrušit celou řadu daní, jejichž výběr jenom komplikuje život občanů a firem. Pracovně předpokládáme, že jedno promile odváděných z každé strany transakce, by bohatě postačilo nahradit inkaso všech uvažovaných daní. Například v roce 2018 je možné předpokládat, že by při této sazbě bylo inkaso Lepší daně 638 mld. Kč – tedy mnohem více než inkaso z daní, které by Lepší daň nahradila.

Jedno promile znamená například, že při výplatě průměrné mzdy 30 000 Kč by zaměstnavatel zaplatil Lepší daň 30 Kč a zaměstnanec stejnou částku. Při nákupu automobilu za 500 tis. Kč by kupec zaplatil Lepší daň 500 Kč a stejnou částku i prodávající. U prodeje domu za 10 mil. Kč by za kupujícího stejně jako za prodávajícího odvedla bez jakékoliv administrativy a vykazování jejich banka Lepší daň 10 000 Kč za každého.

2 Comments

  1. Znamenalo by to pro nás mnohem větší zátěž.

    Pokud se třeba na výrobku podílí řetěz deseti subdodavatelů, každý dodavatelsko-odběratelský vztah by byl zatížen. Čím technologicky složitější výrobek, a čím větší subdodávky, tím vyšší daní by byl zatížen. Megakoncerny vyrábějící vše pod jednou firmou by to nepostihlo. U auta by to mohly být klidně desítky tisíc: daň by platila železárna, válcovna, šroubárna, výroba chemikálií, výrobna plastů, lisovna plastů, výrobna laků, a další a další subdodavatelé. Vyhnalo by to subdodavatele do ciziny, alespoň papírově. Nebo by vznikaly obrovské koncerny.

    Dále by ze země zmizel trading, zvlášť ten high frequency. V oboru kde se hraje na zlomky promile zisku, by byla 1‰ daň zcela likvidační.

    Pro prodejce elektroniky, který má 2 % marži, by znamenala 1‰ daň 5 % z hrubého zisku.

    Dokonce i u té mzdy by to bylo více. První zdanění, když nám je zaměstnavatel pošle, druhé zdanění, když si peníze vyzvedneme, nebo za ně něco koupíme.

    1. Vaše přesvědčení nesdílíme:
      – zapomínáte, že Lepší daň by odstranila DPPO a DPFO, která nejenom zatěžuje při výběru, ale také generuje nemalé administrativní náklady
      – řetězení a kumulace je rysem Lepší daně, ale tématu se zvlášť podrobně věnuje kniha Marcose Cintry a F. Vargase: Bank transactions: pathway to the single tax ideal A modern tax technology;the Brazilian experience with a bank transactions tax (1993-2007). https://mpra.ub.uni-muenchen.de/16710/1/MPRA_paper_16710.pdf a závěr je jednoznačný na str. 71 „kumulativní daň s nízkou sazbou je lepší než DPH“ (která kumulativní není)
      – Ve výrobním řetězci s pěti etapami kde každá etapa přidá 10% hodnoty bude celkový nakumulovaný objem Lepší daně 0,9% finální ceny a u auta za 1 milión Kč vyrobeného v takovém řetězci by tak všichni subdodavatelé, prodejci i koncový zákazník dohromady odvedli 9.000 Kč .
      – ano high frequency trading by pravděpodobně skončil, ale je seriózní otázkou zda by to něčemu uškodilo. Četl jste Flash Boys od Michaela Lewise (česky Jako blesk)? https://www.knihydobrovsky.cz/jako-blesk-649929
      – prodejce elektroniky? 5% je skoro 4x míň než 19% DPPO
      – a mzda? teď odvede zaměstnanec z 30.000 hrubé mzdy DPFO ve výši 3.960 Kč a jeho čistá mzda je 22.740 Kč. Po zavedení Lepší daně (nahrazující jenom DPFO) by jeho čistá mzda činila 26.700 Kč a pokud by také celou mzdu utratil zaplatil by Lepší daň 53,40 Kč.

      Myslím, že je tady názorně vidět, že Lepší daň by byla úlevou jak pro občany stejně tak jako pro podnikatele.

      Děkujeme za podnět k dalším článkům, které by měly osvětlit fungování Lepší daně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *