Vzhledem k tomu, že Lepší daň je uvalena na všechny se stejnou sazbou a jediná výjimka ze zdanění jsou účty a transakce centrální banky, existuje jen velmi malý prostor k daňovým únikům. Nicméně jako u každé regulace tato možnost existuje.
Přechod na hotovostní platby nepředstavuje vážnější hrozbu pro systém Lepší daně a tak je jedinou možností, provádění peněžních transakcí mimo bankovní systém. Tyto převody jsou však velmi riskantní, protože žádná instituce negarantuje jejich vymahatelnost nebo jsou už nyní porušením platných zákonů. U menších částek navíc schází motivace, protože se jedná o zlomek toho co by platily osoby ve starém režimu daně z příjmu. Platby velkých částek, které jsou prováděné typicky velkými firmami zase nemohou nést riziko právní nevymahatelnosti nebo dokonce protiprávního jednání.
Specifické nebezpečí by přineslo masové rozšíření kryptoměn jako je například bitcoin v platebním styku. Již nyní je jednou z námitek proti bitcoinu a jiným podobným měnám použití kriminálními organizacemi. Také rizika zcizení nejsou zanedbatelná:
„… na základě informací serveru Bitcoin.com, v prvních dvou měsících letošního roku byly „ukradeny“ kryptoměny v hodnotě 1,36 miliardy dolarů. Jinými slovy, každý jediný den přišli vlastníci kryptoměn o 9 milionů dolarů.“
Adéla Lišková na severu Roklen24
Jedním z nejhlasitějších kritiků kryptoměn je uznávaný ekonom Nouriel Roubini, který kritizoval iluzi decentralizace kryptoměn a označil celý systém za „matku všech bublin“.
Je ovšem jasné, že dříve nebo později, začnou státy podobné peer-to-peer systémy regulovat a pak by bylo možné uvalit Lepší daň i na tyto transakce. Posledním útočištěm pro ty, kteří by se tak chtěli vyhnout Lepší dani, zůstane temný svět kriminálních organizací.