Do nového roku nás Reuters přivítal zprávou, která čerpá z dokumentů Holandské obchodní komory a která uvádí, že za rok 2017 poslala holadská dceřinná společnost Google Netherlands Holdings BV na účty v bermudském daňovém ráji 19,9 miliard Euro. Podle článku v iDNES.cz činila tato částka v roce 2016 15,9 mld € a Google tak „ušetřil“ na dani z příjmu „nejméně 3,7 mld USD.“
Celá částka se legálně vyhnula zdanění příjmu korporací tzv. holandským sendvičem s dvojitou irskou – naprosto legálním schématem často používaným velkými nadnárodními společnostmi. V článku Luďka Niedermayera z roku 2015 je v celém kontextu daňových úniků velkých korporací toto schéma srozumitelně vysvětleno:
Tento legální daňový trik v praxi znamená, že korporace založí dvě firmy v Irsku, kde se příjmy firem daní nízkou sazbou – první irská firma dostává peníze za reklamu a další služby uskutečněné v jiných zemích; z těchto peněz platí první irská firma druhé irské firmě poplatky za propůjčení značky či duševního vlastnictví. Irské peníze se pak převádějí do mateřské firmy v Nizozemsku, prázdné schránky, a teprve potom posílají do nějakého daňového ráje, kde oficiálně sídlí samotné centrum korporace: důvodem vložení „holandského sendviče“ je, že kdyby se peníze poslaly do daňového ráje rovnou z Irska, země by je zdanila.
Reportér, 2015, str. 100
Není tedy divu, že se Irsko pod tlakem Evropské unie rozhodlo postupně rušit daňové úlevy do roku 2020, kdy by měly být pro Google zcela vyloučeny. Je však zcela jisté, že do té doby bude Google/Alphabet připraven a použije jiné legální schéma ke snížení daní z příjmu a navíc se nejedná pouze o Google. Dvojitá irská whisky s holanským sendvičem je oblíbená lahůdka pro mnoho nadnárodních korporací.
Lepší daň by takovému daňovému úniku zabránila:
- Veškeré platby za služby Googlu ze země s Lepší daní by byly zdaněny alespoň na straně plátce a Google by přijal v zemi příjemce platbu sníženou o Lepší daň. Zmizel by tak hlavní zdroj nezdaněných příjmů – nezdaněné platby za služby/produkty spotřebovávané v dané zemi.
- Pokud by i země příjemce měla zavedenu Lepší daň byla by platba opět snížena sazbou platnou v dané zemi a vygenerovala by daňový příjem v zemi příjemce platby.
- Jakékoliv přesuny mezi vlastními účty jsou také zatíženy Lepší daní a prodražovaly by podobná neproduktivní platební schémata. Nehledě k tomu, že daň z příjmu by byla zrušena a zmizel by tedy i celý důvod této exoticky pojmenované finanční šarády.
Řešení nepřinese ani daň z digitálních služeb, protože není univerzální a postihne hlavně internetové společnosti. Toto omezení pouze na jeden segment ekonomiky pak otevře dveře jiným daňovým únikům a opět zkreslí a pokroutí ekonomické rozhodování poskytovatelů důležité moderní služby. Lepší daň je zkrátka lepší!